Ano, takto se říká nemoci, kdy člověk nesnese žádný sluneční svit a žije během dne pouze v přítmí. Jeho dnem, kdy se může pohybovat venku, mimo byt, či dům, je pouze noc. Pokud dopadne na jeho část těla sluneční paprsek, dostane alergickou reakci tak silnou, že mu končetina, ale i celé tělo, oteče a důsledkem toho, může dojít i k smrti.
Jednoho dne mě oslovil kamarád, který žije v USA a Kanadě, že má dobrého kamaráda, jehož dcera trpí alergií na světlo. Zda bych se na ni nepřijel podívat a zda bych nenašel způsob jak jí pomoci. Setkání se uskutečnilo ve dne. Byl to pro mě celkem šok, protože z krásného slunečního dne jsem vešel do domu, který byl celý zastíněn tak, aby ani slabý sluneční paprsek neprošel do celé budovy, kde se dívka pohybovala. Přišel jsem do místnosti, kde odpočívala a četla si knihu. Takže světlo z jiného zdroje než je sluníčko, jí až tolik nevadilo. Přesto i toto světlo muselo být tlumené. Provedl jsem diagnostiku a byl jsem hodně v rozpacích. Vzal jsem si týden na rozmyšlenou s tím, že mohu kdykoli přijít a udělat doplňující diagnostiku. Rodiče této dívky mi plně vyhověli. Po týdnu, jsem sdělil rodičům, že se pokusím dívce pomoci a že léčba bude trvat přibližně dva roky intenzivní práce. K léčbě jsem použil staré techniky a bylinné přípravky, které jsem namíchal podle starých postupů. Připadal jsem si jako alchymista, protože jsem při přípravě musel dodržet i staré rituály. Dívka, která studovala politologii, na mě nedůvěřivě hleděla, a když jsem jí vysvětloval, co vše musí absolvovat, s postupem mnou navržené léčby nesouhlasila. Po domluvě rodičů se těmto starým léčebným postupům podvolila.
Po půl roce intenzivní práce se začaly dostavovat úspěchy. Již mohla vyjít ven i za denního světla. Bylo to pro dívčinu balzámem na její duši i tělo. Po dalším roce se již mohla slunit a zbývající půlrok se již cvičila stabilita imunitního systému děvčete. Po dvou letech se upíří nemoc zcela vytratila a děvče vystudovalo homeopatii na univerzitě v Torontě. Dnes je již dospělou ženou s vlastní rodinou. Myslím, že do konce svého života bude vzpomínat na člověka z Česka, který ji pomohl divnými postupy a rituály, které odporují vědeckému poznání a které patří do minulých staletí a možná i tisíciletí. Zde jsem si potvrdil, že staré postupy a rituály mají svůj smysl a svoje racionální uplatnění i v dnešním moderním světě.
Bohuslav Větrovský, poradce přírodní medicíny